Citát dňa - Šifry a odesílání zpráv - II.část

5.března 1918 byla zavedena německá šifra ADFGVX, která kombinuje substituci a transpozici. Už 2.června se ji však podařilo francouzskému kryptoanalytikovi Georgovi Painvinovi rozlousknout. Francouzi byli v té době nejvýkonnější kryptoanalytici, což bylo ještě v důsledku jejich zdrvující porážky v prusko-francouzské válce. Pečlivě vytvořené týmy kryptoanalytiků se denně potýkala s obrovským množstvím zpráv zachycených rádiem, na rozdíl od Němců, kteří vstoupili do války bez toho, aby měli jakýkoli útvar vojenské kryptografie. Teprve roku 1916 zřídili organizaci Abhorchdienst - zaměřenou na odposlech nepřátelských depeší.Šifra ADFGVX připomíná Polybiův čtverec (obrázek nahoře) o mřížce 6x6 polí, které vyplníme náhodně 26 písmeny a 10 číslicemi. Každý řádek a sloupec mřížky je identifikován jedním ze 6 písmen: A, D, F, G, V a X. Při šifrování se postupuje následovně: V mřížce najdu písmeno, které chci zašifrovat např. "u" a nahradím ho pozicí jeho místa v řádku a sloupci mřížky tj. "GX". Zatím teda jde o jednoduchou monoalfabetickou substituční šifru. Abych šifru učinila složitější, přejdu k transpozici. Ta vyžaduje klíčové slovo, které napíšu nad zašifrovaný text a tento text vložím po písmenech do nové mřížky. Sloupce uspořádám tak, aby písmena klíčového slova byla v abecedním pořadí. Konečný šifrový text je složen pouze ze 6 písmen, které byly vybrány z důvodu, že se navzájem výrazně liší v Morseovce.
V průběhu I.sv.války získali všichni spojenečtí kryptoanalytikové výraznou převahu nad Němci. Ti dlouho žili v bláhové představě, že jejich šifry nebyly rozluštěny a dozvěděli se o tom až roku 1923, kdy Churchill publikoval, jak se Britové už roku 1914 dostali k německému kryptografickému materiálu, který jim umožnil německé depeše dešifrovat.

Viac na: Šifry a odesílání zpráv - II.část