katkryptolog

z knihy Šesták, M. a kol.:  Dějiny jihoslovanských zemí , Praha: NLN, 1998, s.466: Tábor Jasenovac a iné ustašovské zločiny proti ľudskosti  - s.456-457: „Pod heslem budování jednotného etnického státu začala chátra, opírající se o  autoritu nového státu, zabíjet Srby. Podílely se na tom bandy „divokých ustašů“, ale i některé oddíly selské záštity a muslimské milice. Vraždění Srbů začalo 27. dubna 1941, kdy ve vsi Guderac nedaleko Bjelovaru ustašovci postříleli 184 srbských sedláků.Nejprve byli zabíjeni muži od 15 do 60 let, pak starci, ženy a děti. Koncem června začalo vraždění Srbů v Hercegovině. Pogromy vyvrcholily o měsíc později, kdy bylo jen okresech Bihać, Cazin a Bosanská Krupa zabito přes 20 tisíc lidí. Již v srpnu protestovali u Paveliće proti nelidskému a neslýchanému teroru, zejména divokých ustašovců, němečtí a italští představitelé. Metody vraždění v mnohém předčily proslulé násilnosti tureckých bašibozuků v 19. století. Některé v NDH používané způ...

Ve shodě s Piem XI. zastával pramálo diplomatickou linii opozice vůči fašismu. Když tento papež v květnu 1938 při Hitlerově návštěvě Itálie zavřel bránu Vatikánských muzeí a odjel na několik dní do letní rezidence v Castel Gandolfo, florentský kardinál se zachoval ještě výmluvněji. Při slavnostním vjezdu Mussoliniho a jeho vzácného hosta na florentské náměstí Piazza San Giovanni zůstalo arcibiskupství jediným neosvětleným palácem se zavřenými okenicemi. To, co následovalo v letech nacistické okupace, je dnes dobře známé, pokračuje časopis italských židovských obcí. Kardinál Dalla Costa nejenom veřejně apeloval na pomoc pronásledovaným židům, nýbrž otevřel dveře arcibiskupství a organizoval konkrétní záchrannou síť. „Zachovejme veškerá ochranná opatření, avšak neberme na sebe vinu hořkého odmítnutí těch, kteří trpí nevyslovitelným soužením lidí bez přístřeší“, vyzýval italský kardinál své věřící dva týdny po vylodění spojenců a následných protižidovských raziích. Ve svých dalších váleč...