Nejvíce Ochranka přispěla zahraniční politice zavedením cenzury spojů. Cenzurní posty zřídila v Petrohradě, Moskvě, Varšavě, Oděse, Kyjevě, Charkově, Rize, Vilnjusu, Tomsku a Tiflisu. Zachycovaly poštu docházející známým nebo podezřelým disidentům a jimi odesílanou. Kódované dopisy opatřovaly novými kódy a zasílaly k rozluštění Ivanu Zybinovi, hlavnímu kryptoanalytikovi Ochranky.
Běžně cenzura zachycovala diplomatické zprávy dopravované telegrafem. Za vedení Alexandra Savinského, hlavy černého kabinetu na ministerstvu zahraničních věcí v letech 1901 až 1910, byla přijata aktivní opatření k nákupu, ev. uloupení kódů a šifer cizích velvyslanectví a stejně tak originálních verzí diplomatických telegramů pro srovnání s kódovanými originály.
Dekódovací úsilí Ruska pokračovalo až do vypuknutí první světové války; ironií osudu se Ochrance nepodařilo rozluštit šifru zavedenou Německem v roce 1912. V letech 1917-18 získali bolševici řadu kryptoanalytiků na svou stranu, většinu však zatlkli a hromadně popravili.
z knihy Mark Lloyd, Guinessova kniha špionáže, Olympia, Praha 1996, s.23
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára