Citát dňa - Uspeli Nemci pri lúštení Purpuru?

Japonské Ministerstvo zahraničných vecí používalo strojovú šifru s názvom Purple (Purpur) na šifrovanie komunikácie ktorá prúdila medzi veľvyslanectvami a Japonskom od konca 30-tych rokov 20. storočia až dokonca vojny. Americkí kryptoanalytici vedení Frankom Rowlettom ho dokázali rozbiť a kompletne zrekonštruovať. Takže mohli prečítať všetky depeše, ktoré si navzájom posielali Tokio a ambasáda vo Washingtone pred vojnou v Pacifiku.

V Európe Bletchley Park ho síce rozbiť nedokázal, ale od Američanov získali jeho repliku v januári r.1941 (Zdroj: West, N.:The Sigint secrets, s.207).

Sovietsky zväz bol úspešný na jeseň v r. 1941 vďaka snahám kryptoanalytika NKVD Sergeja Tolstoja (Zdroj: Andrew, Ch., Mitrochin, V.:''Mitrochinův archiv: Neznámé špionážní operace'', s.114):

"Koncem roku 1938 byla rozdělena společná sekce SIGINT NKVD/4. hlavní správy. Sekce NKVD se přestěhovala do bývalého hotelu Select na Dzeržinského ulici, kde se soustředila na diplomatický ruch; větší část, ale ne veškerou vojenskou komunikaci měli na starosti kryptoanalytici z GRU (hlavní správa rozvědky, která nahradila 4. hlavní správu). V únoru 1941 byli kryptoanalytici NKVD začleněni do nové a rozšířené 5. hlavní správy (šifry), uvnitř které působila výzkumná sekce zodpovědná za kryptoanalýzu zahraničních kódů a šifer. Hlavní specialista na Japonsko v této sekci, Sergej Tolstoj, se nakonec stal nejvíce vyznamenávaným válečným kryptoanalytikem, když dostal dva Leninovy řády. Na podzim 1941 jeho skupina zopakovala úspěch amerických kryptoanalytiků z předešlého roku, když rovněž rozluštila hlavní diplomatickou šifru Japonců, kterou Američané (a od té doby rovněž všichni západní historici) nazývají PURPUROVÝ KÓD. Američtí kryptoanalytici své vítězství oslavili jako praví abstinenti: poslali si pro bednu coca-coly. Tolstoj nejspíš neměl na žádné oslavy ani trochu času. Japonské diplomatické šifry, které rozluštil, měly nicméně nesmírnou důležitost. Jasně z nich plynulo, že Japonsko na Sovětský svaz nezaútočí."

Tak a čo Nemci? Dokázali aj oni rozbiť tento stroj? V konečnom dôsledku mali úspech s predchodcom Purpuru, šifrovacím strojom Red.

V správach uvoľnených pod hlavičkou ‘’European Axis Signal Intelligence in World War II‘’ sa kategoricky tvrdí, že Nemci nezaznamenali žiadny úspech s japonským šifrovacím strojom Purpur.

Správa EASI, zv.1 sa zmieňuje o stroji Purpur ako o Nemcami nerozlúštenom. Špecificky sa zmieňuje, že sa ho pokúsilo rozlúštiť Pers Z. Avšak tu nie je žiadna zmienka o snahách OKW/Chi a Forschungsamt…


Viac na: German success with Purple ?