"...Walsinghamovi lidé se postarali, aby mezi skotskou královnou a spiklenci bylo navázáno stálé spojení. V soudcích piva pro služebnictvo Marie Stuartovny nalézá její věrný majordomus pečlivě uzavřenou láhev, která obsahuje cenné zprávy. Spojení funguje bezvadně na obou koncích. Vždyť na ně přišel tak zkušený člověk, jako Gifford, který pochopitelně vzal v úvahu i potřeby svých představených: každou správu pro Marii Stuartovnu nebo od ní nyní bez překážek rozšifrovává a kopíruje Walsinghamův sekretář Thomas Phelippes. Dokonce sám Gifford v roli Morganova důvěrníka spěchá na místo činu: Právě on přesvědčuje Babingtona, že je jeho povinností zasvětit Marii Stuartovnu do plánu spiklenců, informovat ji o blížícím se vysvobození jak od zajetí, tak od kacířky, která neprávem ovládla anglický trůn. Babington píše osudový list, Marie Suartovna mu po několika dnech trýznivého kolísání odpovída a schvaluje plány spiknutí.Netrpělivost v Londýně je tak velká, že Phelippesovi přikážou, aby dopis na místě rozšifroval a co nejrycleji podal zprávu do Londýna. Úspěch je úplný. Aby bol ještě úplnější, Phelippes připisuje na šifrovaný dopis Marie Stuartovny dodatek, v němž se žádá, aby byla oznámena jména šesti gentlemanů, kteří se zapřisáhli zabít Alžbětu.Lze těžko říci, ukázal-li Walsingham skutečně královně lístek, na němž bylo vypodobněno těchto šesti spiklenců, jak o tom vypráví legenda. Ostatní však už je velmi jednoduché. Walsinghamovi agenti jsou spiklencům v patách a jednoho po druhém zatýkají. Následuje obvyklé mučení, soud a barbarská poprava. A po soudu nad spiklenci následuje proces s jejich společnicí a inspirátorkou - Marií Stuartovnou. Důkazy proti ní jsou zdrcující a rozsudek je určen předem. 8. února 1587 končí skotská královna svůj život pod katovou sekyrou. Byl učiněn další krok k vítězství protestantské Anglie nad katolickou protireformací. ...Rozhodující střetnutí je však stále ještě před námi."
Citát z knihy Čerňak, J.: Pět století tajné války, Naše vojsko, Praha, 1977, 316 s. (rusky: Pjať stoletij tajnoj vojny, vyd. Nauka, Moskva, 1966),str. 66
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára