pondelok, 30. januára 2012

Citát dňa - Bol generál Radola Gajda sovietským špiónom?

V prosinci se Gajda dostal před Kárný výbor ministerstva národní obrany. Tento orgán uznal některá ze vznesených obvinění včetně špionáže pro Sověty. Novým důkazem byly tři depeše Gillersonovy mise do Moskvy, které v poslední době dešifroval pracovník ministersva zahraničí František Klubíčko.
V telegramu, který přišel do Prahy údajně 24. a 25. října 1920, oznamoval lidový komisař zahraničí Čičerin Gillersonovi: "Ještě se nám nepodařilo vyjasniti si, připouštíme-li příjezd Gajdův do Moskvy... Stykům s ním přikládáme vážný význam. Prosím vás chovati se k těmto vztahům s veškerou pečlivostí... Ovšem je třeba zdržovat ho od cesty na Sibiř. Je třeba vycházeti vstříc jeho levým tendencím..." Dva dny nato Čičerin sdělil: "Obraceti se na Gajdu s pozváním sem jest z naší strany nevhodno. Obrátí-li se však on sám, ...nebudeme míti námitek."
Někteří znalci vyslovili nad pravostí těchto depeší pochyby, jiní je raději důkladně nezkoumali. Gajdovi obhájci tvrdili, že jsou falešné.
Ve zprávě pro ministra z listopadu 1938 uvedl Klubíčko, že telegram ze 24. a 25. října 1920 dešifroval v prosinci 1921, telegram ze 27. října 1920 až v září 1926. První radiogram, který se týkal Gajdy, posílala sovětská mise už 4. září 1920 - a ten se podařilo rozluštit až po skončení aféry, v listopadu 1927. Klubíčko to odůvodnil tím, že klíč Bronia, který k jeho šifrování Rusové použili, byl "velmi obtížný". Rovněž připojil svůj vlastní výklad pozadí Gajdových styků se sovětskými vyzvědači: "Krakověckij mohl, aby se v Moskvě rehabilitoval, zprávy o stycích s Gajdou přehnat. Moskva mohla přehnat výklad depeší Gillersona, ale to obtížně."
Kárný výbor uznal 21. prosince 1926 Gajdu vinným. Zbavil jej hodnosti generála a snížil mu penzi o čtvrtinu. "Generál ruských legií", jak se nyní podepisoval, odpověděl tím, že vstoupil do Národní obce fašistické (NOF). A jeho advokáti požádali odvolací Kárný výbor MNO o přešetření rozsudku.
Zemský trestní soud dospěl 5. března 1927 k závěru, že Kratochvíl a Solověv se dopustili falešného svědectví. Soud jim nařídil, aby věřejně vyhlásili: "Prohlašujeme obvinění svá, že generál Gajda se... ucházel o služby v sovětské armádě a že Krakověckému dodal dvě francouzské knihy vojenské... a nabízel zprávy vojenského rázu z Paříže za nesprávná." Selhal svědek obhajoby Girsa, naopak vynikl svědek obžaloby plukovník Žák.
Odvolací Kárný výbor MNO dospěl 5. dubna ke stejnému závěru. Zprostil Gajdu viny ze špionáže, neboť "nebyl usvědčen". Také souhlasil s odnětím generálské hodnosti, ale penzi mu snížil o symbolické jedno procento. Ministr obrany Udržal na Masarykův nátlak výrok odvolacího výboru odmítl podepsat. Proto byl ustaven nový výbor se čtyřmi generály, který podléhal vlivu Hradu. Mezitím Solověv dostal sovětský pas a v listopadu 1927 odjel do SSSR.
Druhý odvolací výbor přeformuloval Gajdovy viny: nikoliv špionáž pro Sověty, ale politické rejdy, nedisciplinovanost, příprava ke státnímu převratu v roce 1923 a činy proti morálce a dobrému chování. Přitom měl k dispozici také nově dešifrovaný telegram Gillersona ze 6. listopadu 1920: "Gajda odjíždí v nejbližších dnech do Paříže a slibuje dáti do měsíce informace o plánech francouzského generálního štábu." Obhájci sice tvrdili, že je to falzifikát. Vždyť přece generál odjel do Francie už 1. listopadu! Ale jejich námitku nikdo nebral vážně. Tento orgán vyčetl Kratochvílovi styky se sovětskými agenty a skandalizování a zlehčování nepohodlných velitelů podla přání Kominterny. Nakonec dospěl v prosinci 1927 ke stejnému trestu jako Kárný výbor: Zbavil Gajdu generálské hodnosti a snížil mu penzi, navíc ho vyloučil z armády. Výnos MNO ze 17. ledna 1928 rozsudek potvrdil.
 
z knihy Pacner, K.: Československo ve zvláštních službách, I. díl, 1914-1939, Praha: THEMIS, 2002, s. 216-217

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára