štvrtok, 3. mája 2012

Citát dňa - Giordano Bruno


Narodil se v Nicole v Campanii v Neapolském království roku 1548. V jedenácti letech začal studovat v Neapoli filosofii. V patnácti letech vstoupil do dominikánského řádu a pokračoval ve studiích, v roce 1572 byl vysvěcen na kněze.
Už od noviciátu přitahoval pozornost svými svéráznými názory a hlasitou kritikou církevní nauky. Po jeho vysvěcení na kněze situace vyvrcholila a v roce 1576 byl formálně obžalován z hereze. Odešel z kláštera a od té doby byl stále na cestách. Zdá se, že nikde nemohl najít chvíli klidu. Zdržoval se postupně v různých italských městech, v Ženevě zřejmě vstoupil do kalvínské církve, brzy byl ale vyloučen. Odešel do Toulouse, Lyonu a Paříže. V roce 1583 se přeplavil do Anglie, kde se na chvíli těšil klidu a přízni královny Alžběty a Sira Philipa Sydneye. Jemu věnoval nejostřejší kritiku katolické církve - "Vyhnání triumfující šelmy" (1584). Pobyl v Oxfordu, kde mu však zakrátko bylo znemožněno vyučovat. O oxfordských profesorech napsal potom, že rozumějí spíš pivu než řečtině. Vrátil se do Paříže, učinil několik pokusů smířit se s katolickou církví, které však selhaly, protože nebyl ochoten přijmout uložené podmínky, především povinnost vrátit se do dominikánského řádu. Odešel do Německa, kde byl exkomunikován luterány. Vrátil se do Itálie na pozvání Moceniga, který se zajímal o jeho "přirozenou magii" cvičení paměti. Jeho učením byl však zklamán a předal Bruna inkvizici.
Bruno byl zatčen a před benátským tribunálem se poprvé hájil pomocí spekulace o dvojí pravdě, když tvrdil, že bludy mu přisouzené hájil "jako filozof a ne jako zbožný křesťan". Později však slavnostně odvolal všechny omyly a pochybnosti ohledně katolické víry a mravů. Nicméně římská inkvizice požádala o jeho vydání, Bruno byl poslán do Říma, kde byl r. 1593-1599 vězněn ve vězení inkvizice. Na jaře toho roku začal proces, v němž byl roku 1600 odsouzen, předán světské spravedlnosti a nakonec 17. února upálen.
Bruno nebyl odsouzen za svou obranu Koperníkova astronomického systému, ale pro své teologické bludy. Kristus podle něj není Bůh, ale neobyčejně dovedný kouzelník, Duch svatý je duší světa, ďábel bude spasen atd. Jeho systém může být označen za nesourodý materialistický panteismus. Bůh a svět je totéž, hmota a duch, tělo a duše jsou jen dvě fáze téže podstaty, vesmír je nekonečný, za viditelným vesmírem existuje nekonečně světů, z nichž každý je obydlen. Zeměkoule má duši, každý kamínek, každá rostlina a zvíře je oduševnělé. Všechna hmota je vytvořena ze stejných elementů. Není rozdíl mezi světem viditelným a neviditelným. Všechny duše jsou stejné a zaměnitelné, není vyloučeno stěhování duší.
Byl to ne římský inkvizitor, ale protestantský duchovní, kdo o Brunovi prohlásil, že byl "muž velkých schopností, s nekonečnými vědomostmi, ale bez stopy náboženství".
Voľne podľa Katolíckej encyklopédie - Heslo Giordano Bruno

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára